Jedna z oblastí, kde mívám dost opačný názor s většinou, je financování osobního života skrz nejrůznější dluhy. A nemyslím tím jen spotřební úvěry, půjčky či leasingy. Jako jedno z největších zel pro svobodný život vnímám u mladých lidí hypotéky.

Banky často prezentují hypotéky jako „dobrý dluh“ – člověk si jakoby celý život šetří na své bydlení, které pak může stihnout užít na sklonku života nebo odkázat svým dětem. 19533293_s Z pohledu dnešní velmi turbulentní doby je ale z mého pohledu každý osobní dluh špatný – včetně dlouhodobých hypoték. Ty mohou zkazit – a myslím, že mnoha mladým lidem zkazily – podstatnou část života.
Když jsem o tomto hovořil před hypotéční krizí, lidé na podobné názory reagovali často skoro až popuzeně, mj. proto, že každý si myslel, že ceny nemovitostí stále porostou do nekonečna. Ovšem i dnes si spousta mladým lidí myslí, že je automaticky lepší bydlet „ve vlastním“ za hypotéku než v nájmu. Osobně si to nemyslím.

Proč? Ten hlavní důvod je, že dluhy člověka neuvěřitelně fixují. Nutí ho k tomu, aby si moc nevyskakoval, aby sázel „na jistotu“. Aby tedy chodil do existující práce, bál se o své místo. Aby byl pokorný. Ostatně proto jsou hypotéky tak silně podporovány státy a bankami. Zadlužení je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak si k sobě lidi připoutat.

Pochopitelně, že svět je příliš rozmanitý na to, aby se všechny věci daly popsat zcela černobíle. A v oblasti osobních financí to platí dvojnásob. Toto zamyšlení však píši především pro lidi, kteří si chtějí život užít, mají touhu někam to dotáhnout a zároveň žít svobodně… V takovém životě je ale potřeba mít dostatek prostoru pro náš vlastní osobní rozvoj. Je třeba rozumět tomu, že některé věci se nepodaří napoprvé, že pro úspěch je třeba podstupovat přiměřený risk (spojený například se změnou zaměstnání nebo podnikání). A podobnému stylu života jednoduše nesvědčí, pokud si na sebe člověk navalí nejrůznější fixní náklady ve formě dluhů.

Sám si moc dobře pamatuji na situace, kdy jsem si po vysoké škole pronajímal v Praze bydlení a mnoho mých známých se divilo, proč platím 15 tisíc měsíčně „někomu cizímu“, když oni si vzali hypotéku, platí také 15 tisíc a přitom hned „bydlí ve svém“?

Ten hlavní důvod je, že jsem se v životě nemusel bát změny a tudíž finanční nejistoty (na rozdíl od nich). Vždy jsem věděl, že pokud bude nejhůř, mohu se příští měsíc přestěhovat do levnějšího bydlení. Povědomě jsem cítil, že můj život nechci směřovat k příjmu v řádech jen desítek tisíc korun měsíčně a jednoduše jsem se na této úrovni nechtěl fixovat. Samozřejmě, že jsem zažil situace, kdy jsem musel svůj život trochu uskromnit (například když jsem opouštěl podnikání, které se ostatním zdálo lukrativní, ale sám jsem již viděl příležitosti jinde), ale dnes bych neměnil. Oni známí stálé platí svých „15 tisíc hypotéky (a mnohem více)“ a bydlí přitom v nemovitosti banky, já již pro nákup nemovitostí hypotéky nepotřebuji.

Cítíte-li, že chcete jednou žít svůj život s výhledem, pak je skutečně potřeba rozvíjet svůj osobní potenciál a nesnažit se mechanicky aplikovat doporučované modely chování z minulého století. Dnešní doba se tak výrazně změnila od toho, co bylo „běžné“ před pár desítkami let. Vše je velmi dynamické, vyžadující kreativitu, vlastní myšlení a ochotu měnit se. Není možné sázet na „tradiční jistoty“, protože ty již prakticky neexistují.

To vše samozřejmě neznamená, že není rozumné investovat do nemovitostí a pozemků. Máte-li k dispozici volné finanční prostředky a rozumíte-li realitnímu trhu, jde jednoznačně o investice, které by neměly ve vašem portfoliu chybět. Sám mám také základní nemovitosti nakoupené, byť například u moře bydlím kvůli vyšší flexibilitě v nájmu a vůbec toho nelituji.

Z mého pohledu je však podstatné neomezovat potenciál vlastního osobního růstu tím, že si člověk zafixuje své náklady po neskutečně dlouhou dobu pro často poměrně malý zisk. Bohužel znám nemálo lidí, jejichž sny skončily prakticky stejně s tím, kdy si vzali hypotéky a usadili se. Jejich život se začal točit okolo toho, aby měli každý měsíc dost peněz na spláceních dluhu za nemovitost, která se jim dnes třeba už ani tolik nelíbí, protože by třeba chtěli žít úplně jinak.

Můj závěr? Je-li člověk mladý, je lepší hledat způsoby jak zvýšit svůj příjem z malých desítek tisíc korun na vyšší desítky až statisíce korun měsíčně než se snažit mít „jakoby“ vše hned, „bez risku“, ovšem za cenu faktické ztráty možností výrazného osobního rozvoje v budoucnu.

P.S.: Jsem si vědom, že pro spoustu lidí, kteří chtějí „jen přežít“ může být hypotéka rozumnou volbou. Neplánuje-li člověk v budoucnu žádné změny, nemá-li touhy po výrazně vyšších příjmech, pak je pochopitelné, že platba přiměřeně (!)  vysoké hypotéky může být rozumnou alternativou ke standardnímu nájmu. Ovšem toto není moje povaha a je to mimo můj „mentální rámec“.

Současně mohou být různé dluhy (hypotéky, půjčky, leasingy) rozumné při podnikání se stabilními cashflow. O tom ale opět tento článek není.

Líbí se vám článek? Potěší mě, pokud jej budete sdílet na své sociální síti:

Share →

24 Responses to Proč jsem se vždy vyhýbal hypotékám a ostatním to mohu jen doporučit

  1. yamato napsal:

    v clanku tak trosku chyba informacia, ze kde a za co ma mlady clovek teda byvat, hlavne ked si zaklada rodinu :) Podnajom tiez nie je az tak slobodne riesenie, ak sa clovek neplanuje prestahovat tak tiez musi mysliet na to aby mal na najomne. A naopak, byt s hypotekou sa da predat a dlhu sa zbavit. Len to moze trvat dlhsie. Samozrejme idealne by bolo kupit si byt cash, ale ktory mlady clovek ma tu moznost?
    Ja osobne dufam ze svoju hypoeku splatim predcasne, a do tej doby robim vsetko pre to, aby moje prijmy postupne stupali. Dufam ze coskoro bude moja splatka pre mna pakatel :)

  2. petr napsal:

    V článku jsem tu informaci napsal – osobně bych z pohledu mladého člověka volil spíš nájem. Samozřejmě, že nájem se musí platit, ovšem je to výrazně flexibilnější položka než vlastní bydlení. Prodej bytu není totéž co změna nájemního bytu, je to výrazně složitější a dlouhodobější proces – většina lidí navíc „ve svém“ bydlení dělá velké úpravy, díky kterým se byt dá těžko prodat „bez ztráty“ a tudíž řeší pořád věci okolo bytu, místo toho aby jeli třeba do zahraničí na zkušenou a pořádně svůj život nastartovali.
    jj „doufání“, že splátka dluhu bude pakatel a jednou bude super život bez dluhů znám – tak ať jste ten, komu se to skutečně splní.

    • yamato napsal:

      aby nedoslo k nedorozumeniu – tvoj pohlad nespochybnujem, hypoteka je gula na nohe. Ale ak chce clovek byvat, navyse s rodinou, tak je to najschodnejsia cesta (teda ak nema cash alebo nezdedi). Najom je sice flexibilnejsi, ale to plati aj z pohladu prenajimatela – z bytu sa moze clovek stahovat aj nedobrovolne. Pre cloveka bez zavazkov je to prijatelne riziko, pre cloveka ktory za niekoho zodpoveda uz moc ani nie.
      Je to vec konkretnej zivotnej situacie – ak cestujem po svete, pripadne za zamestnanim, pripadne zamestnanie cestuje so mnou, tak najom je idealne riesenie. Ak mam rodinu, potrebujem predovsetkym vediet, ze ma z bytu nevystahuju ked sa tak rozhodnu.

      p.s. to doufani – aby to nevyznelo ze som snilek, sice sa o to snazim, ale realnejsie vidim predcasne splatenie z predaja inych nehnutelnosti :)

  3. Marek napsal:

    Ja mám hypotéky dve. Keď je človek mladý – vidí len obmedzene alebo len tak ďaleko, ako mu druhí ukázali… Keď si mladý človek zoberie hypotéku, tak si môže zdanlivo „dopriať“ a utráca viac. Zároveň nikto nepočíta, že ak utratí 100€, skutočne zaplatí 180€ (5% úrok na 30 rokov spraví svoje). Na druhú stranu vlastný dom má svoje výhody.
    Každopádne hypotéka zväzuje – človek stratí polovicu variability.
    A ešte jedna vec. Čím viac je peňazí v obehu (cez zvyšovanie štátnych dlhov) tým sú síce nemovitosti drahšie, ale peniaze strácajú hodnotu.
    Takýto článok som si mal prečítať pred 10 rokmi :-) Zobral by som si menej pôžičiek a snažil by som sa zarobiť viacej.
    Ďakujem za dobrý článok.
    M.

  4. grrunn napsal:

    Je to tak pravdivé, až z toho mrazí. Stejný názor mám již několik let. Bohužel pod tlakem rodiny jsem do hypotéky musel jít, ale naštěstí ty splátky nemáme tak hrozný a já jsem přesvědčenej, že mi trading pomůže tu hypotéku splatit předčasně :-)

  5. Dan123 napsal:

    Finanční produkty, které se nabízejí v masovém měřítku (hypotéky, půjčky…) jsou pro „většinu“. Bohužel právě většina bývá nespokojená. Lidé, kteří se stali úspěšnými (a není to jen po stránce finanční, ale také po stránce duchovní) dělali věci jinak než ta „většina“. To co se všeobecně nabízí a nakonec je považováno za normál slouží opět jen malé skupince, nebo státu. Hypotékou si vás stát zavazuje a zbavuje vás svobody. Ano dá se říci, že hypotéky se dá zbavit, ale celý proces není už tak jednoduchý a to je záměr, protože cílem je vás držet v začarovaném a pohodlném kruhu. Sám jsem od rodičů odcházel „s holým zadkem“ a i když to bylo těžké do žádné hypotéky jsem nešel a přesto mám dnes své bydlení vyřešené. Je to opravdu otázka správného nasměrování. Nejdříve hledat způsob jak vydělat a pak jakým způsobem utrácet (investovat). Rozumím ovšem tomu, že podstatně pohodlnější je mít vše hned i za cenu velmi nebezpečných dluhů, které vás ke svobodě nikdy nemohou přivést. Stačí naslouchat lidem, kteří něco dokázali a zapřemýšlet nad jejich přístupem. Věci prostě dělali jinak a Petr mezi ně jistě patří. Díky :-) Dan

  6. bobek napsal:

    Dal bych k dispozici jeste jednu radu: nikdy se nepoustejte do podnikani spolecne se svym zivotnim partnerem (rozumejte manzelem). Obzvlaste pak v pripade, ze pro funkcni podnikani jsou nezbytne potreba oba dva. Rozluka takoveho vztahu je pak uplne nemozna: deti si rozdelite, hypoteku muzete zkusit prodat, ale pokud se jeden bez druheho nedokazete uzivit, tak je to pekny prusvih.

    • yamato napsal:

      treba dodat ze spolocne podnikanie, resp. spolocna praca, moze rozpadu vztahu vyrazne napomoct. Potom skoncite nezvratne priputany k niekomu, s kym nechcete byt, ale musite, a to cely den, kazdy den… Proste fail, nerobte to. Najdite si niekoho, kto robi nieco ale uuuplne ine ako vy.

  7. Pepe2000 napsal:

    Clanok mi hovori z duse :) Tiez som zatial byval cely zivot v podnajmoch a tiez si vsetci naokolo klepali na celo. Na druhu stranu si myslim ze pre VACSINU ludi, ktori nechcu podnikat a chcu stabilitu (aj ked iba imaginarnu) je to lepsie riesenie ako peniaze investovat do niecoho comu nerozumeju. Mne sa tiez zdala vzdy hypoteka ako slucka na krku.

  8. Roman napsal:

    Ano, VELMI DOBŘE
    Hypotéka je BEST OF pro lidi typu ovce. Je to produkt pro lidi, kteří žijou duší v minulém režimu. Samozřejmě pro spoustu dalších lidí je hypotéka pouze jakási součást „plánu“.
    Skutečně svobodný člověk má na hypotéky náhled jako autor článku – bravo Petře.

  9. Roman napsal:

    Eště jednu poznámku: Hypotéka je nástroj na svázání lidí, ale záleží spíše na každém jedinci, zda si nechá svázat MOZEK. Nebo jinak, zda se nechá ZOVCOIDNIT – to je důležitější.

  10. yamato napsal:

    mozete mi vysvetlit aky je podla vas rozdiel medzi hypotekou a najmom?

    • Tomas napsal:

      ziadny :) oboje je minanie penazi a ani jedno nieje lepsie / horsie

      akurat ked po 5 rokoch odides s podnajmu, tak si zoberes akurat svoje veci
      po 5 rokoch odist z bytu s hypotekou = predat ho a minimalne byt okolo nuly, resp. mierny zisk.

      podnajom ti az taku volnost nedava, vacsinou tam ma dake 2-3 mesiace vypovednu (uz zaplatenu) lehotu … a za ten isty cas aj predas pripadne byt ;)

      • yamato napsal:

        Ďakujem, som rád že sa tu pomedzi hlášky o ovciach a podobne nájde aj jeden čo sa na to díva racionálne. Skrátka, ak človek nemá vlastné bývanie (po rodičoch) alebo si z nejakého dôvodu nemôže dovoliť kúpiť za hotové, tak má na výber z dvoch zlých možností. Môžeme tu splietať konšpiračné teórie o štátnobankárskom nevoľníctve a podobne, ale fakty sú fakty.

        • Ondra napsal:

          Hypotéka = uvázání se k jednomu místu na světě třeba na 20 let a více = vcelku zaručenná nespokojenost s tím, že život nikam moc nevede (často i včetně neuvědomnění si tohoto faktu o sobě samém a svádění vlastní nespokojenosti hlavně na politiky a stát).
          Nájem = „nejistota a svoboda“ a snad lepší pocit z toho, že se snažím žít svůj život více podle sebe a né třeba podle hypotéky / rodiny / jiných poviností, které jsem si do svého života pozval.

    • Anadred napsal:

      Myslím si, že to je ve vnitřním pocitu svobody, respektive „neuvázanosti“.

  11. Anadred napsal:

    Je to tak, jak je uvedeno v článku. Před lety jsem si vzal hypotéku „abych bydlel ve svém“. A velmi mně překvapilo a překvapuje, když se přistihnu, jak to ovlivňuje mé myšlení a přístup k životu. Vzít si hypotéku, či se jinak zadlužit, je hrozný nesmysl právě proto, jak mně to ovlivňuje na podvědomé úrovni. Už se těším, až mi skončí fixace a splatím ji. člověk se pořád učí, před lety by mně nenapadlo s článkem souhlasit, teď se musím, chtě nechtě, zařadit do stáda (jak zde bylo uvedeno) ovcí…

  12. Jana napsal:

    Petře, musím s Vámi souhlasit a článek bych mohla podepsat. Přesně tohle tvrdím svému okolí min. 10 let a všichni na mne koukaj jak na blázna. Na začátku to vypadá moc hezky- dva mladí absolventi VŠ- pár let na slušném místě- pěkné výdělky- tak si pořídíme dům na hypotéku a rodinu… Žena na mateřské s dětmi (případně chůva + práce) + muž v práci od nevidím do nevidím, aby bylo na splácení hypotéky a provoz rodiny, pak stačí jakákoliv událost typu nemoci, výpovědi z práce …s fatálními následky. Mám pár příkladů v okolí …:-(

    Btw- na Váš blog jsem narazila až dnes z článku na finančníkovi´:-), musím ho pročíst…

  13. Tomas napsal:

    Hm, nesuhlasim celkom, ale to je myslim prirodzene. Trocha ma prekvapil nazor Petra, ako tradera. Je predsa rozdiel, ak si zoberem hypoteku, ktora ma mesacne stoji 5-10% mojho mesacneho prijmu, resp. skoro 80% prijmu (ano – aj tak to niektori ludia maju nastavene). To iste ako risk v tradingu – SL planujem do 3-4% z uctu, niekto svojou matematikou aj 50% … ale neda sa generalizovat, ze SL je zly ;) Ocakaval by som viacej clanok ako si hypoteku nastavit, s akym rizikom a vyhliadkou, vysku, splatky, ako si to zjednodusit … atd.

    Sam som nad hypotekou dlhsie premyslal pred tym ako som si ju zobral. Myslim, ze som si nastavil rozumne parametre na to co si mozem dovolit a teda ju mam po par rokoch splatenu. Nerozhadzoval som $$ tych par rokov, uskromnil som sa, ale mam nieco svoje. Teraz planujem vycestovat a kedze som investoval do bytu, ktory bol prerobeny a teda nic som neinvestoval naviac – lahko ho prenajmem a z tohoto si zaplatim prenajom kdekolvek v zahranici.

    Dalej poznam ludi, co si este pocas vysokej skoly zobrali hypoteku na vlastny 3-4i byt. Boli sami, zvysne izby prenajali a to im uz splatilo vacsiu cast dlhu a oni byvali tak isto ako keby zili v prenajatom.

    Existuje mnoho dalsich pripadov a sposobov ako sa da s hypotekou komfortne existovat a je to so vsetkym tak (auto, cestovanie, business, trading …). Waren Buffet investoval iba do svojho domu … lebo platit niekomu prenajom, alebo banke hypoteku je luxus ;)

  14. René napsal:

    Osobne by som sa rád zapojil na margo hypotéky – som mladý -20 rokov, a niektory moji rovestnici uz maju rodiny!…pride mi to vrcholne nezodpovedné – či pre dieťa alebo pre Vás. Keď máte s kým tráviť noci robte to bez následko – potom sa nemusíte strachovať o to či bude stačiť vyžiť a taktiež nepojde vatšina vaších financní do rodiny

  15. David napsal:

    Petře,
    přesně stejnou logiku jsem se snažil vysvětlit svým kolegům v Houstonu. Většina z nich na mě koukala jak na blázna. Když byla ve firmě restrukturalizace, skoro všichni okolo se klepali, aby nepřišli o práci. Když jsem později podal výpověď, vrátil se do Čech a začal podnikat, spadly mi příjmy (doufám dočasně) na 20 %. Taky někteří nevěřícně kroutili hlavou a jiní mě považovali za hrdinu. Málokdo chápe tu svobodu vycházející z rozumného zacházení s penězi a z moderace vlastních tužeb.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>